Hmyz obsahuje vysoce kvalitní bílkoviny a to až v 80% množství, obsah tuku kolísá – některý hmyz je velmi tučný, což je důležité pro obyvatele rozvojových zemí, jiný má zase tuku mizivé množství, což jistě ocení lidé posedlí nízkokalorickými potravinami, držící si linii. Vzhledem k obsahu do jisté míry nenasycených mastných kyselin, může být hmyz kvalitou přirovnáván k masu drůbeže či ryb. Na rozdíl od jiných živočichů, ze kterých až 40% živé hmotnosti tvoří nevyužitelný odpad, je ve většině případů možno hmyz konzumovat celý. Jistě není potřeba zdůrazňovat obrovskou reprodukční schopnost hmyzu, která je mnohanásobně vyšší než u běžně chovaných zvířat.

Zajímavých je několik čísel – entomofagie je rozšířena ve 113 zemích světa a počet etnických skupin živících se hmyzem se blíží číslu 3000. Dosud je známo přes 1400 druhů jedlého hmyzu, což jistě není vzhledem k celkové početnosti druhů (kolem 400 miliónů) konečné číslo. Např. v Mexiku je po hovězím a fazolích hmyz třetím národním jídlem – využívá se takto asi 200 druhů. A ještě jeden neuvěřitelný ale přesto pravdivý údaj – kdybychom zvážili všechny živočichy obývající souši planety Země, desetinu z této váhy by tvořili termiti a mravenci (mimochodem vůbec nejoblíbenější jedlý druh hmyzu). Řád Insecta zahrnuje široké spektrum jedlých druhů: od klasických moučných červů, termitů a mravenců, přes larvy vos a včel až po sarančata, cvrčky a brouky. Mezi nejčastěji pojídané druhy hmyzu patří ty, které žijí ve velkých skupinách a vytvářejí husté populace, které se dají snadno a rychle nasbírat.

Málokdo ví, že hmyz je blízký příbuzný humrům a krevetám (patří do stejného kmene) a že je stejně chutný a přitažlivý jako jeho známější a dražší příbuzní korýši. Naprosto chybná je představa, že hmyz je špinavý a přenáší různé nemoci. Ve svém exoskeletu totiž vyrábí antibiotické látky, které nedovolují přítomnost člověku nebezpečných mikroorganismů. Navíc se hmyz upravuje tak jako jiné živ. potraviny tepelně (zasyrova se jí opravdu jen vybrané exotické druhy).

Něco z historie...
Je pravděpodobné, že jsme hmyz jedli ještě dříve, než se z nás stali lovci větších zvířat pro maso. Hmyz se odedávna využíval nejen k jídlu, ale i v medicíně a při náboženských obřadech. K lékařským účelům se hmyz používá i dnes, ať už živý, tepelně upravený, drcený, v infuzích nebo v mastech. Např. mravenci rodu Atta se na operačních sálech začali používat jako lékařská svorka k zašívání ran - jejich čelisti produkují látku, která napomáhá zahojení rány...

Průmyslové národy se na entomofagii jako na možnou volbu (na součást "alternativního" hnutí) začínají dívat teprve dnes. Asi uplyne ještě hodně času, než se i lidé Západu zbaví svých předsudků a začnou jíst hmyz, ale jsou určité signály, že se situace začíná měnit. Například v USA se delikatesy z hmyzu stali vyhledávanou pochoutkou pro "horních deset tisíc".

Jistě není reálné, aby jedlý hmyz třeba zcela vytlačil tradiční zdroje masa (a v ČR!), nicméně by se mohl stát plnohodnotnou součástí jídelníčku moderního člověka...